Informace o farnosti

 

Z historie farního kostela sv. Floriána:

 

Dle obecní kroniky, byla na území Kostelan vystavěna malá   kaplička v roce 1753 a v roce 1878 byla upravena. Kaplička  měla vedle občasných bohoslužeb i úlohu zvonice. Na konci 19.století byla vytvořena Jednota pro postavení kaple sv. Floriána, z iniciativy místních občanů . Základní kámen byl položen 4. 5. 1899. V roce 1900 byla stavba dokončena. V prosince 1900 bylo uděleno povolení pro konání bohoslužeb. Kaple byla vysvěcena 16. 11. 1902.

15. 8. 1937 byl položen základní kámen pro rozšíření kaple na kostelní stavbu. Kaple byla protažena do délky a nyní její vnitřní plocha činí 159m2. 

Prvním duchovním správcem kostelanským byl páter Antonín Lakomý. Kostel byl vysvěcen (konsekrován) dne 11. 9. 1949 olomouckým arcibiskupem Mons. Josefem Karlem Matochou. Posledním farářem v Kostelanech nad Moravou byl P. František Hýža, který v roce 1947 odešel do Velkých Prosenic u Přerova. Poté v Kostelanech působil jako administrátor P. Pavel Pokorník, který zemřel 14. 10. 1956 a je pohřben v Kostelanech. Po jeho smrti byla farnost kostelanská materiálně spravována z Nedakonic, ale duchovní život farnosti vedli kněží důchodci, kteří bydleli na kostelanské faře: P. Josef Halaška (1958 - 1967) a P. Vojtěch Bartoš, SJ (1968 - 1973). Po odchodu P. Bartoše zůstala fara v Kostelanech neobydlena a farnost byla zpravována kněžími z Nedakonic: P. Josef Valach (1973 - 1983) a Mons. ThDr. Josef Ryška (1983 - 2001). Od roku 2001 do roku 2009 byla spravována kněžími z Boršic: P. Milan Ryšánek a P. Gregorz Kotynia.

Poslední primice zde byly v roce 2006 R. D. Wolfganga Karla  Horáka, O. Praem.
V roce 2011 proběhly na kostele značné práce – podřezání zdiva, nátěr věží a vnější části kostela.

V roce 2012 je upravována zákristie a venkovní prostor kolem kostela.

V září 2012 si farnost připomene 100. výročí vysvěcení kostela. Oslavy proběhnou 2. září 2012.

 

Sv. Florián

Sv. Florián

25.06.2012 11:38

 

Svatý Florián (kolem r. 250 -  4. květen 304 v  Lorchu, Rakousko), mučedník, jeden ze čtrnácti svatých pomocníků.
 

Za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska v té době patřilo k římské provincii Noricum a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (neboli Lorch) u soutoku Enže s Dunajem, dal místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. Nebyl však dostatečně opatrný a po několika dnech byl zatčen a pod neustálým týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříct a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě a jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů. Ti mu dne 4. května r. 304 přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do řeky Enže poblíž římské osady Lauriacum (dnes Lorch, část obce Enns v Rakousku). Pohřben byl nedaleko Lince, v místech kde dnes leží městys Sankt Florian, a nad jeho hrobem byl už v 6. století vystavěn augustiniánský klášter.
Floriánovo tělo nalezla vdova Valérie. Nad jeho hrobem časem vyrostl kostel a benediktinský klášter, později klášter lateránských kanovníků podle řádu sv. Augustina, který nese název tohoto mučedníka St. Florian.
V samotné církvi nebyl nikdy předmětem rozsáhlého kultu, jeho uctívání mělo spíš profánní charakter a bylo rozšířeno zejména mezi venkovským lidem. Stal se typickou postavou štítových výklenků vesnických chalup, lidových maleb na skle, svatých obrázků a rustikálních, hlavně pozdně barokních plastik.
Ostatky sv. Floriána byly v 11. století rozděleny, část z nich byla převezena do Říma, část do Krakova (stal se jedním z polských patronů) a z Polska byla za Karla IV. malá část jeho relikvií převezena do chrámu sv. Víta v Praze. Další část relikvií je umístěna v katedrále v Olomouci, a v kostelích na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově Brodě a jinde. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, poněvadž Florián, umučený ve vodě, se stal patronem hasičů.
Svatý Florián je považován za patrona profesí, které souvisejí s ohněm - hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů. V ikonografii je představován obvykle v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho kult byl značně rozšířen i v českých zemích a jeho sochy se budovaly na ochranu proti požáru.
Katolická církev si jeho památku připomíná 4. května.